Třicet let pomoci lidem doma i v zahraničí: Rok 1993 ve znamení pomoci Jugoslávii

31. prosince 1992 zanikla ČSFR a vznikly dva samostatné státy. Proto i Nadace ADRA v roce 1993 byla rozdělena na samostatně fungující kanceláře – ADRA ČRADRA Slovensko. Ředitelem ADRA ČR byl Rudolf Reitz, Miroslava Žaludová jeho asistentkou a tajemnicí.

ADRA 90. léta: zleva ekonomka ADRA Dagmar Raková, ředitel ADRA Rudolf Reitz, předsedkyně Nadace ADRA – Miroslava Žaludová.

Pomoc v zemích bývalé Jugoslávie

Prioritou byla humanitární pomoc zemím bývalé Jugoslávie sužovaných válkou: v lednu a únoru ADRA ČR přivezla pomoc do Záhřebu a do válečných oblastí Pakrac, Lipik a Osjek. Lidé přispěli na pomoc formou sbírek, firmy dodaly humanitární materiál.

V únoru ve spolupráci s dalšími humanitárními organizacemi ADRA uspořádala „Týden pro Bosnu a Hercegovinu“ – sbírku šatstva pro potřebné lidi. Česká ADRA se připojila k iniciativě evropských kanceláří ADRA a začala přivážet do válečných zón bývalé Jugoslávie také poštovní zásilky. Od září 1992 do června 1993 mezinárodní ADRA dopravila do oblastí bývalé Jugoslávie 260 000 balíčků a dopisů. Jeden řidič byl přitom vážně zraněn a tři auta těžce poškozena.

Jak doručování zásilek prakticky probíhalo? V Praze přinášeli lidé balíky do skladu kanceláře ADRA, při nakládání balíků pomáhali mladí lidé z církve, balíky ADRA ČR převezla a předala místní Adře, především do skladu ADRA v Sarajevu. Zde ADRA spolupracovala se 150 dobrovolníky, mnozí z nich nevyzvednuté balíky doručovali za velmi nebezpečných podmínek.

Pomoc uprchlíkům a další aktivity

Rudolf Reitz navštívil také uprchlické tábory v Doksech a ve Stráži pod Ralskem. Na 27. března ADRA zorganizovala pestrý program a charitativní koncert na podporu uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie. Přivezla do Prahy 30 žen a 35 dětí z uprchlického tábora v Doksech. Koncert skupiny Setkání ve sboru Církve adventistů sedmého dne (CASD) Smíchov navštívili i uprchlíci z Prahy a okolí. Promluvil zde i zástupce Ministerstva vnitra ČR. Po večerním pohoštění byli hosté ubytováni v rodinách a druhý den pro ně byla zorganizována procházka Prahou. Mnohé rodiny CASD k sobě vzaly v létě na prázdninový pobyt uprchlíky z uprchlických táborů.

Akce jihočeských základních škol Mléko do hrnečků sarajevských dětí vznikla na podnět adračky Jany Popelkové. Podařilo se vybrat 30 077 Kč, 5 pytlů po 235 kg a cca 1 502 krabic sušeného mléka.

Bělehradská nezávislá televizní stanice udělila v květnu organizaci ADRA ČR červenou stužku jako ocenění pro nejlépe pracující humanitární organizaci, a to zvláště pro její pomoc Sarajevu. Vysoký kredit získala ADRA také tím, že pomáhala všem lidem bez rozdílu národnosti, náboženského přesvědčení či politické příslušnosti.

pomoc ostatním potřebným zemím

Pomoc pro Mongolsko

V kruté zimě 1992/93 postihla Mongolsko přírodní katastrofa, kdy uhynulo 2 miliony dobytka. Na žádost MZ ČR a mongolské ambasády v Praze se v červenci uskutečnil převoz a distribuce humanitární pomoci. Na trasu dlouhou 15 000 km vyjela 3 plně naložená nákladní auta.

Pomoc pro Albánii

V listopadu tři kamiony vezly léky, oblečení, potraviny a balíky do Tirany. A kdo nejezdil s kamionem, zapojoval se do pomoci jinak…

Ve Frýdku-Místku vznikla velmi aktivní skupina adráků. Pod vedením sestry Lidušky Horákové se každé pondělí scházeli dobrovolníci z řad církve i města: sbírali obnošené šatstvo, přešívali ho, čistili a upravovali. Sociální odbor MÚ pro ně zakoupil šicí stroj. Byla započata dlouholetá spolupráce Adry s městem Frýdek-Místek, která trvá dodnes.

V září zorganizovala adračka Alena Rusová na náměstí ve Zlíně charitativní program, kde vystoupily některé zlínské soubory a slovem provázel ředitel R. Reitz. Deset procent výtěžku z prodeje ze stánků lidového umění bylo určeno Nadaci ADRA.

Více o historii ADRA:

1992, 1993, 1994-1995

Zavřít