Třicet let pomoci lidem doma i v zahraničí: Počátky historie ADRA
Letos, v roce 2022, oslaví humanitární a rozvojová organizace ADRA Česká republika 30 let od svého založení. I když možná by nejraději nic neslavila… Proč? Protože jejím posláním je pomáhat lidem v nouzi – a tak by bylo nejlépe, kdyby lidé v nouzi už vůbec nebyli. Ale těch uplynulých třicet let neutuchající pomoci lidem doma i v zahraničí ukazuje, že potřebných lidí v nouzi je stále dost a spíše jich bude vlivem řady okolností přibývat. Pomáhat je stále potřeba.
ADRA Česká republika je součástí mezinárodní humanitární organizace ADRA – sítě téměř 130 ADRA kanceláří. „Dějiny“ ADRA ČR jsou však natolik poutavé a svébytné, že si zaslouží podrobnější představení. Rádi vás jimi budeme postupně během celého roku 2022 provázet.
Zároveň se omlouváme, že nemůžeme dát prostor všem, kteří by si to zasloužili – jde o desítky, respektive stovky spolupracovníků a zaměstnanců Adry, kteří byli pro organizaci velkým přínosem a šířili neúnavně její dobré jméno ve společnosti. Všem činným lidem – adrákům, i zde nezmiňovaným, patří naše vděčnost a velký dík.
Ačkoliv se za poslední tři dekády svět kolem nás dramaticky proměnil, ADRA si stále drží hlavní myšlenku pomoci vyjádřenou třemi postavičkami ve svém logu ADRA: od lidí, přes lidi, k lidem. Stále chce být pomocí potřebným lidem u nás i v zahraničí, a to bez rozdílu rasy, pohlaví, vyznání nebo náboženského přesvědčení.
Jak to vlastně začalo?
Pojďme se společně podívat do roku 1992, respektive do doby před něj. Ještě před oficiální registrací ADRA ČR se někteří členové Církve adventistů sedmého dne, zejména Rudolf Reitz, podíleli na humanitární pomoci Litvě, Lotyšsku, Rumunsku, Kurdům, obětem války v Perském zálivu, Albánii a jinde.
V únoru 1992 se v rakouském St. Gilgenu setkali zástupci světové Adry na pracovním zasedání organizace ADRA. ČSFR tam tehdy zastupoval Vladimír Adame, hospodář Církve adventistů sedmého dne (CASD). 30. března 1992 Unijní rada CASD schválila statut Nadace ADRA
a pověřila jejím řízením Rudolfa Reitze.
29. května 1992 byla na Obvodním úřadu Prahy 5 zaregistrována Nadace ADRA – Adventistická agentura pro pomoc a rozvoj. První sídlo organizace bylo na adrese Peroutkova 570/83 v Praze 5 Jinonicích. Začátky byly pochopitelně skromné – nejprve byla pronajata jedna kancelář, později další dvě, a to v přízemí hotelu Motorlet, nyní Albion. V místních garážích byl pronajat také prostor pro sklad.
V prvních letech činnosti ještě neexistovala ADRA, o.p.s. a Nadace ADRA s rozdělenou a jinak zaměřenou formou pomoci, jak je známe dnes. Organizace ADRA byla tehdy jen jedna a jmenovala se Nadace ADRA (od r. 1994 Občanské sdružení ADRA). Věnovala se především humanitární pomoci, kterou její zaměstnanci dopravovali přímo na místo určení. ADRA dopravu humanitární pomoci zajišťovala vlastním kamionem, který řídil první ředitel ADRA Rudolf Reitz, dopravcem byl Jan Lauterbach z Brna a také další najaté společnosti. Především se jednalo o ČSAD Praha-západ, jejichž řidiči se v průběhu let stali osvědčenými adřími spolupracovníky.
Humanitární pomoc nebyla dodávána do anonymních skladů, ale do skladů místních poboček mezinárodní organizace ADRA podle předem dohodnutých pravidel. Humanitárních cest se pravidelně účastnili novináři a pracovníci státních úřadů (ministerstev). Od počátku ADRA ČR spolupracovala se zahraničními kancelářemi ADRA.
bez adráků by to nešlo
Nedílnou součástí činnosti a velkým přínosem pro organizaci ADRA byly (a to nejen v začátcích) kontaktní osoby v regionech. Tito dobrovolní spolupracovníci, obvykle členové jednotlivých sborů CASD, si začali říkat adráci. Setkávali se, školili, účastnili se sbírek, organizovali benefiční a propagační akce. V řadě sborů probíhaly také sbírky ošacení, které putovalo do zahraničí (v té době zejména do zemí bývalé Jugoslávie), ale také pro naše potřebné spoluobčany. Vznikaly tak základy sociálních šatníků.
V časopisu Advent 9/1992 vyšla také výzva, aby byl v každém sboru CASD zvolen adrák, který by Adru ve sboru a ve svém místě zastupoval. V současnosti je přihlášeno v Církevním informačním systému 77 adráků. Někde plní tuto úlohu i kazatelé, jinde mají oddělenou služebnost pro Adru.
Nadšení adráci měli „lví podíl“ na propagaci Adry a vůbec myšlenky nezištné pomoci ve svém regionu. Není náhodou, že na základě mnoha těchto ochotných a činorodých „buněk“ členů sborů a jejich přátel, vznikla postupně na řadě míst v Čechách a na Moravě síť dobrovolnických center ADRA tak, jak je známe dnes.
Od září 1992 ADRA začala zveřejňovat v časopise Advent seznamy dárců: byli to jednotlivci, sbory CASD, obce i firmy. To je dnes v podstatě nemožné: jednak vzhledem k mnoha tisícům aktuálních dárců, ale také kvůli potřebě získat GDPR souhlasy se zveřejněním každého jména i výší částky. Pro zajímavost – první větší finanční částku věnovala Adře cestovní kancelář Čedok: 30 000 Kč – to byly v roce 1992 poměrně velké peníze.
V říjnu 1992 nastoupila k Rudolfu Reitzovi do Adry jako administrativní pracovnice, a později i tajemnice, Miroslava Žaludová.
První rok činnosti a první sbírka
Již v prvním roce činnosti tehdejší vedení Adry vnímalo důležitost PR propagace. Připravovaly se reklamní tiskoviny, bannery, samolepky s logem ADRA, propisovací tužky a igelitové tašky s logem. V dalším roce vznikla první, na sborech dobře známá, trička s logem ADRA.
V létě a na podzim roku 1992 ADRA uspořádala první finanční a humanitární sbírku pro válkou sužovanou oblast bývalé Jugoslávie a zapojila se do spolupráce s ostatními evropskými kancelářemi ADRA. V řadě sborů CASD se uskutečnil již zmíněný sběr šatstva.
V listopadu a prosinci 1992 uskutečnila ADRA ve spolupráci s Československým červeným křížem čtyři cesty do Albánie a přivezla vybavení do dětských domovů včetně potravinové pomoci. Náklad obsahoval trvanlivý chléb, mouku, cukr, olej, sůl, oblečení, povlečení a prostěradla.
Ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – odborem pro uprchlíky ADRA pomohla zajistit ubytování válečných uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie. ADRA nabídla cca 100 ubytovacích míst.
První velkou propagační PR a fundraisingovou akcí pod vedením Mirky Žaludové byla listopadová sbírka v obchodním domě Máj v Praze pod názvem Kapka soucitu v moři utrpení. Kromě propagace jména a činnosti organizace ADRA bylo vybráno 36 571,- Kč na pomoc sirotkům v albánských sirotčincích.
Ani v prosinci 1992 ADRA nezahálela – vyslala kamiony do chorvatského Záhřebu. Místním bezdomovcům vezla potraviny, zdravotnický materiál, léky a šatstvo, a dále ve spolupráci s Československým červeným křížem do rumunského Temešváru bedny s oblečením.