Na supervize s našimi dobrovolníky se pokaždé moc těšíme – tentokrát ale o to víc, že jsme se sešli vůbec poprvé po koronavirové krizi. Celkem jsme v posledním měsíci uspořádali tři setkání: dvě věnované našim dlouhodobým dobrovolníkům a jedno pro ty, kteří sloužili během nouzového stavu.

Supervize jsou především o společném sdílení a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Povídali jsme si o tom, jak jsme koronavirovou krizi prožívali, co pro nás bylo těžké a co jsme si z ní naopak odnesli. S většinou krizových dobrovolníků jsme byli v posledních měsících v kontaktu výhradně přes telefon, a tak nás potěšilo, že jsme měli příležitost je konečně poznat osobně a spojit si jejich tváře s dobře známými hlasy. S našimi dlouhodobými dobrovolníky jsme mimo jiné mluvili o tom, jakým způsobem se jim během karantény dařilo udržovat kontakty se seniory, a jak po dlouhé pauze prožívají návrat k pravidelným návštěvám domovů.

A co nás tedy nouzový stav naučil? Třeba:

– mít oči otevřené a vidět potřebu druhých
– být vděčný za maličkosti
– neškatulkovat lidi
– smysluplně nakládat s časem
– žít více offline
– nepovažovat všední věci za samozřejmost
– být citlivý k vlastním hranicím

Děkujeme za inspirativní setkání! Je pro nás čest spolu s vámi šířit dobro v Brně.

 – Kristýna Ester Gillíková