Podpora zemědělství

Většinu území Mongolska pokrývají neúrodné stepi a místní obyvatelé jsou z velké míry závislí na tradičním způsobu života – kočovným pastevectvím se živí přibližně 40% obyvatel. Země je ve zvýšené míře ohrožená klimatickými změnami a výkyvy počasí. Lidé musí často bojovat s nedostatkem vody, potravin i s důsledky krutých zim, které mají na svědomí hromadné hynutí dobytka. Poslední extremně krutá zima postihla zemi v roce 2010, kdy uhynulo až 10 milionů kusů dobytka. Rodiny tak přišly o hlavní zdroj obživy.

ADRA ČR se v Mongolsku nejdříve zaměřila na podporu zdravotnických zařízení a distribuci potravinových balíčků rodinám z nejvíce postižených oblastí země v provincii Archangaj.

V roce 2010 jsme zahájili tříletý projekt zaměřený na snížení chudoby místních lidí prostřednictvím rozvoje zemědělství. Postupně byly založeny tři komunitní zahrady, kde se obyvatelé učí pěstovat ovoce a zeleninu.

Cílem tříletého projektu bylo dlouhodobé snížení chudoby v mongolské provincii Dornogobi prostřednictvím podpory zemědělské produkce. Realizace tohoto programu počítala s přeměnou prachu a kamení mongolské pouště Gobi v zelené plodící zahrady. Lidé z této oblasti, po staletí přivyklí opatřovat si obživu převážně pastevectvím, jsou v současné době nuceni hledat jiné cesty k zajištění dostatečného příjmu pro své rodiny. V důsledku klimatických změn (dlouhá sucha, kruté zimy) přicházejí o svá stáda. Projekt počítal se založením několika komunitních zahrad. K novému způsobu obživy pomohla těmto lidem teoretická i praktická školení týkající se zemědělských technik a půjčky základních vstupních zdrojů (semena, sazenice, stroje a další). Podle hodnoticí zprávy Rozvojového programu OSN z listopadu 2010 tři pětihektarové farmy opravdu prosperují a mají dobré vyhlídky do budoucna. Jedná se o projekt s novátorským přístupem a s originálním řešením, pro jehož realizaci byla nutná odvaha zajít tam, kam to většinou donory příliš neláká.

Zahrady poskytují nejen kvalitní obživu, ale zároveň umožňují rodinám zajistit si příjem z prodaných přebytků a představují často první skutečný kontakt s pěstováním zeleniny v místních extrémních podmínkách.

V komunitních zahradách, kde místní obyvatelé pěstují brambory, okurky, rajčata, cibuli, ale také vodní melouny či rakytník, je využíváno výhradně přírodních hnojiv. Voda pro každodenní zavlažování, které je v poušti nezbytné, je čerpána i z více než sto metrů hlubokých vrtů pomocí obnovitelných zdrojů energie. Pro dosažení maximální úspory vody, s níž je v oblasti skutečně nutno šetřit, je používán velmi jednoduchý, nicméně efektivní systém kapkové závlahy.

Dalším cílem projektu je, za pomoci přírodních materiálů s vysokou schopností akumulovat teplo, vytvořit malé nízkonákladové skleníky, které jsou pasivně vytápěny sluneční energií. Nové rodinné skleníky umožní prodloužení zemědělské sezóny o několik měsíců.